Přeji Ti dobrý den a vítám Tě na webových stránkách.

Stará indiánka zpívá o Bohu

Seděla v ulici jedno většího města, vrásčitá a možná trochu švihnutá, jak by kdosi řekl. Zpívala o Bohu, talentu neměla mnoho a také její omlácená kytara nezněla nejlépe, ale zpívala. Stálo ji to za to usednout na okraj ulice a jen tak zpívat. Kam chodí do kostela, do jakého sboru, neměla by jít spíš na psychiatrii? Kde má děti, co manžel, není opilá? Je divná… A ona zpívala navzdory  jakémukoli systému, jakýmkoli myšlenkám, které ji soudí, i lidským loutkám s pravidelnou stravou i stolicí a pitným režimem k tomu. Zpívala i těm, kteří se bojí o své zdraví a tehdy žebroní ve strachu o slitování Nejvyššího a někdy možná na krásu duše zapomínají. A indiánka zpívala pro radost, pro touhu, pro pocit štěstí… Její duše neměla už co ztratit, snad jen získat. Nic nerovnala do řad a hodností, ve svém zpěvu nestála před talentovou komisí, bylo ji jedno, že občas se ji nota vytratí. Zpívala ze srdce.  Sama nebyla nic, ale zpívala o Tom, který znamená všecko. Nevím, kde  je jí konec, stalo se to před mnoha lety a byť to nebyla indiánka, ale obyčejná starší paní, tak tento příběh se mi vryl do paměti. Přeji Vám touhu po Bohu i svobodu, ve které má každá duše právo žít.

  " Když ráno vstaneš, poděkuj za ranní světlo, za svůj život a sílu. Poděkuj za jídlo a za radost ze života. Jestliže nevidíš důvod, proč bys měl děkovat, dávej vinu sám sobě" (indiánský náčelník Tekumseh)

>miro<