Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lanškroun před válkou a po válce

26. 6. 2007

Lanškroun před válkou a ve válce:

 Od poloviny 19. století vzestup německého nacionalismu v Lanškrouně a okolí.

28. 10. 1918 – představitelé města Lanškrouna odmítli uznat československou vládu a vytvořila se německá národní rada ( cíl: odtržení od Čechů a připojení k Rakousku)

 Zásah voj. oddílu z Vysokého Mýta nastolil pořádek a byla uznána svrchovanost republiky; k nacionálním výstupům docházelo ale ještě na jaře 1919.

 V průběhu dvacátých let došlo ke vzrůstu vlivu českého obyvatelstva a zklidnění nacionálních vášní.

 1. 10. 1933 - „Provolání ke všem sudetským Němcům“ – Henlein; Hitler se dostává v Německu k moci

 Pohraničí je postiženo krizí třicátých let, která částečně zasahuje i Lanškroun a má vliv i na národnostní otázku.

 Po roce 1935 ovládá politický život města Sudetoněmecká strana.

 Objevují se incidenty v pohraničí. První vážný protistátní incident se objevil na Rokytnicku. Jednalo se o nacistickou provokativní akci „Sudetendeutsche Heimatnd“. Z Německa pašovány potravinové balíčky, oděvy a hračky s razítkem NSDAP.

25. 3. 1936 – masové převzetí balíčků ve Vrchní Orlici; účast více než sto lidí ozbrojenými holemi a klacky; napaden a pobodán št. stržm. K.Havlíček konající pohraniční pochůzku. Další incident se týkal únosu 31 letého německého emigranta z českého území, který prchal před fašist. pronásledováním. 8.11.1936 přepaden třemi muži a odvlečen do Německa z lovecké chaty na Sedloňovském vrchu, kde se ukrýval. Na hranici byl předán gestapu. Další osud neznám. V průběhu roku 1936 se množí národnostní třenice na různých úrovních.

 20.2.1938    Hitlerova řeč v říšském sněmu zadala podnět k reálným nadějím henleinovců ….. Hitler prohlásil, že mezi základní povinnosti Němců patří i přímá ochrana 10 miliónů Němců v Rakousku a Československu, jímž je prý upíráno právo na sebeurčení.

20.2.1938  Wehrmacht obsazuje Rakousko, které připojuje k říši a ČSR je takto obklíčeno Německem.

 17.3.1938   Henlein vyzývá všechny Němce v ČSR, aby nejdéle do 1 měsíce vstoupili do SdP, pak že bude přijímání členů zastaveno. (byla to výzva a svým způsobem i určitý nátlak)

Během několika dní vstoupili do Henleinovy strany SdP němečtí agrárníci, maloživnostenská strana německá a němečtí křesťanští sociálové. Tím získala SdP 55 poslaneckých a 26 senátorských křesel z celkového počtu 72 německých poslanců a 37 senátorů.

 

28.3.1938  Porada Hitlera, Henleina, Franka -  nutnost, aby SdP kladla nepřijatelné požadavky čs. vládě, které nemohou být splněny; je vybízeno k různým incidentům a srážkám, které by vyprovokovaly zásah čs. orgánů – záminka k zakročení Německa..

Objevují se různé provokace v pohraničí, protičeský bojkot a v některých případech je  bráněno například českým trhovcům účastnit se trhů a vyhrožováno likvidací majetku atd. Největší henleinovské akce v Orlických horách jsou na Lanškrounsku. Několikrát týdně se zde konají schůze SdP ve všech obcích. Přítomní zástupci českých orgánů a četnictva jsou vystavěni často posměchu a znevažování. V některých oblastech sudet party Němců vyhrožují lidem, rozbíjejí okna, vytváří nátlakové akce… Jsou přepadávány české stráže a ničen majetek.

 1.5.1938  Situace v Lanškrouně vrcholí veřejnou manifestací německé moci a smýšlení ---- přijíždí K. Henlein s osobními strážci a doprovodem ochranné hlídky českého četnictva; účastní se na 15 000 lidí z Lanškrouna i okolí; shromáždění je organizačně velmi dobře zvládnuto; hajluje se a provolávají se hesla o jedné říši a jednom vůdci …; zákrok četnictva byl zakázán.

 Od tohoto dne se stupňuje drzost a provokativnost Němců. Lidé a státní úřady toto ignorují a nezasahují. V květnu 1938 prchá přes hranice asi dvacet mladých Němců z Lanškrouna do Německa, aby vstupovali do tzv. bojůvek, které přepadávaly později čs. pohraničníky.

 

12. – 13. 9. 1938 v Lanškrouně pokus o puč ze strany henleinovců; snaha po obsazení železnice a státních úřadů ---   po příchodu vojska se rozprchnou …

16. 9. 1938  zakázána SdP

17. 9. 1938  henleinovci jako protireakci zakládají tzv. Freikorpsy, záškodnická uskupení konající diversní akce v pohraničí

                    Freikorps(Sudetoněmecký dobrovolnický sbor)

22. 9. 1938  Freikorpsy působí aktivně v Sudetech; dochází v vraždám příslušníků finanční stráže, za přispění SA a SS byl na severu Čech odříznut od ČR celý Šluknovský výběžek a zajato 432 mužů, odvezeni do Německa, brutálně vyslýcháni a majetek rozkraden.

Mezitím velmoci marně jednají s Hitlerem o míru; ČSR nucena přijmout britsko-francouzské ultimátum, aby uchránila ČSR před přímou válkou Německa.

 29.9. 1938 Mnichovský diktát přijat a Češi musí odstoupit pohraničí, ztrácejí možnost používání češtiny při styku s úřady a jsou zrušeny jejich měšťanské a střední školy…

30.9. 1938 Rozkaz generála Keitela k obsazení pohraničí.

V Lanškrouně po prvních zprávách o mnichovské dohodě vyvěšeny ve výkladech mapy s odstoupeným územím, které bylo zakresleno přesně tak, jak bylo následně obsazeno. Čs. státní úřady v tomto období projevovaly naprostou bezradnost a neinformovanost.

 

1.10. 1938  probíhá evakuace českého obyvatelstva a lidé prchají před německým fanatismem a nacionalismem do vnitrozemí; prodávají majetek pod cenou a nebo zde nemovitý majetek zanechávají; Lanškrounsko opouští více než 1000 Čechů

4.10. 1938 dochází teprve k evakuaci úřadů a četnické stanice; k násilnostem nedochází

 

7.10. 1938 městskými zřízenci jsou na četnické stanici vyvěšeny prapory s hákovými kříži; na vyzvání vedoucího místní skupiny SdP A. Winklera byli četníci vyhnáni ze stanice během velmi krátké doby a opustili město hustými špalíry jásajících Němců, kteří vítali přijíždějící Wehrmacht

Přijíždějí auta s gestapem (německou tajnou policií); náměstí jsou přejmenována na náměstí A. Hitlera a K.Henleina a tito lidé se též stávají čestnými občany Lanškrouna. Městskou radou bylo rozhodnuto, aby vyzvánění zvonů   děkanského kostela sv. Václava mělo vítat přicházející německou armádu.

21.00 hod. přijíždí první motorizovaná jednotka německé armády, vyvěšují se prapory s hákovými kříži.

9.10. 1938 v Mladkově a Lichkově přepadeny zcela bezdůvodně dvě čety III. roty SOS ozbrojenými složkami sudetoněmecké strany (ordneři) v počtu 300 mužů; útočníci za podpory místních Němců odzbrojili četníky a příslušníky finanční stráže

10.10. 1939 Němci zabírají České dráhy a místní trať je od roku 1938-1945 podřízena ředitelství říšských drah v Breslau (Wroclav); na místní zastávce zbudovány v této době zděné WC, instalovány elektr. hodiny ve všech prostorách a zavedeno telef. spojení mezi poštovním úřadem v Lanškrouně; zřízená nová spojení mezi stanicemi a stavědly  (v období války byla tabáková továrna vyklizena a objekty převzala firma Siemens&Halske; průmysl orientován na zbrojní výrobu…) ( Veřejná osobní doprava na místní dráze obnovena po válce 12.7.1945. Němečtí zaměstnanci byli po osvobození vystřídání a tři z nich páchají sebevraždu).

11.10. 1938  gestapo v Lanškrouně zatýká a předvádí k výslechu antifašisty, sociální demokraty, příslušníky německé strany rolnické, Čechy; jsou sváženi a předváděny k výslechům do budovy bývalého okresního úřadu

15.3. 1939  Vyhlášen Protektorát a včleněn do životního prostoru Velkoněmecké říše

17.11.1939 razie na studentských kolejích a mnoho studentů zatknuto (konc. tábor Sachsenhausen 1185 studentů; popraveno devět studentů; zavřeny české vysoké školy na tři roky)

28.10.1940 K. H. Frank (Pamětní spis o způsobu řešení českého problému a o budoucím uspořádání českomoravského prostoru) ( - germanizace, vysídlení, likvidace….)

Život v Lanškrouně se v průběhu let 1938 – 1945 ničím nelišil od jiných německých měst. Na vojnu rukovali hoši od 16 let, ale i starší muži. Město se postupně vylidňovalo. Obec musela dodávat povinně obilí, maso, mléko pro potřeby vojska. Pro potřeby války byly zabrány auta i koně. Roku 1940 zavedeny potravinové lístky a tabačenky. V roce 1944 a počátkem roku 1945 se opětovně zalidňovalo město uprchlíky z východních zemí. V květnu 1945 měl Lanškroun 7907 obyvatel, což byl nejvyšší počet všech dob. Na Lanškrounsku dobře organizován ilegální odboj (vůdce mlynář Josef Hrabáček). Hlouček Čechů, kteří zůstali v Lanškrouně byl dobře hlídán gestapem. 1943-1944 bylo zatknuto několik občanů zapojených do tzv. Národního výboru a odesláno: (Terezín – Německo). V posledních měsících války utíkali přes území republiky před Rudou armádou různí exponenti fašistického režimu a mnozí říšští Němci.

 

Lanškroun po osvobození:

 

9.5. 1945  město obsazeno oddíly Rudé armády

V prvních revolučních dnech vládlo v Lanškrouně napětí a těžká atmosféra nejistoty, zmatků a hrůzy. Na ulicích se střílelo. Němci byli ukrytí na půdách domů a odstřelovali české hlídky a chodce. Střelba zněla dlouho do noci ve všech částech města. Docházelo také k násilnostem vinou neodpovědných lidí, kteří se vmísili k partyzánům.

16-17.5. 1945  zasedal náhlý lidový soud před budovou okresního úřadu za předsednictví J. Hrabáčka, vůdce odboje;  revoluční tribunál soudil přísně; partyzánské čety se mstily za své mučené a pronásledované členy; lidový soud soudil nacistické provinilce jejichž seznamy byly sestaveny ještě za okupace členy odbojových organizací nebo na přímé udání postižených Čechů; kdo byl předán partyzánům, přišel o život

  -          odsouzenci byli zastřeleni u zdi západního portálu radnice, soudila se vina nejenom individuální, ale i kolektivní …

-          pro lidové soudy bylo zajištěno kolem 80 osob německé národnosti

-          k pochování mrtvol sloužil hromadný hrob na hřbitově a několik šachet v neznámém dnes místě lanškrounského okolí

17.5. 1945  plnou moc nad městem převzala čs. armáda

  20.5. 1945  vytvořena správní komise a postupně se začalo navracet vyhnané české obyvatelstvo

 -          někteří Němci, kteří měli na svědomí nějaký protičeský čin a které pravděpodobně čekal lidový soud

spáchali v revoluční nejistotě sebevraždu; sebevraždy se v pohraniči vyskytovaly též z více důvodů, ať už existenčních nebo jako akt zoufalství v dobách nejistoty...

-          někteří Češi rabovali po domech německý majetek a brali věci včetně cenností, nábytku, obrazů nebo šicích strojů … , obchod s drahými kovy běžel v pohraničí „načerno“

                       -      na zajištění německého majetku byla v Lanškrouně zřízena dvě skladiště

K odsunu Němců se zřizovaly internační tábory (Albrechtice, Jakubovice, Čenkovice). Později byly zrušeny a od 18.8. 1945

byli Němci převedeni do bývalého tábora RAD (Reichsarbeutsdiert), který byl v Lanškrouně na Ostrovském předměstí u silnice do Jakubovic. V době okupace nosili Židé žlutou Davidovu hvězdu, nyní Němci museli nosit bílou pásku na levém rameni, aby se odlišili od českého obyvatelstva. Nacističtí Němci museli uvolnit své byty a domky pro přistěhovalce a přestěhovat se do bytů náhradních a nebo do sběrného tábora. Měli povinnost vykonávat některé práce, nesměli vlastnit radiopřijímač atd.

Ve svých domech mohli zůstat antifašisté, příslušníci bývalé německé sociální demokracie, kteří nepřistoupili k žádné nacistické organizaci. V dělnickém domě se jim vydávali antifašistické legitimace. Těmto občanům nebyl konfiskován majetek. Při svém pozdějším odchodu do Německa si mohli vzít všechen svůj majetek a nikoli jen oněch 30 – 50 kg, jak ostatní. Správou jejich majetku byla pověřena Československá strana sociálně demokratická. V pohraničí to ale nebylo ani pro antifašisty jednoduché, protože noví osídlenci pohraničí nedokázali rozlišovat a neznalost místních poměrů jim ztěžovala pochopení postavení německých antifašistů.

 

25.5. 1945       České Petrovice -  autobus partyzánů (z Těchonína?), shromážděni muži z obce, 8 mužů oběšeno na kaštanu  a pohřbených ve společném hrobě; 2.6. odsunuto 57 osob, které odešly přímo za hranice a mohly si vzít co unesly (mezi oběšenými muži byli ti, kteří např. podpálily během války stavení Čechům, aby od nich získali les a půdu a nebo docházelo k předem naplánování  toho, která stavení Čechů připadnou Němcům až Němci válku vyhrají…

5.6.  1945       Těchonín – divoký odsun 270 starších usedlíků na Steinbach (dnešní polská obec Kamienczyk)(během odsunů přišlo různým způsobem o život téměř dvacet lidí od umučení až po úmrtí ve sběrném táboře nebo nezvěstnost během vlastního odsunu; 4 lidé sebevražda)

19.2.1946      1. transport lanškrounských Němců do amerického pásma; 1200 Němců (40 vagónů, vybaveni dřevem a jídlem na sedm dní; organizace bezproblémová, zacházení s vysídlenci šetrné)

16.3.1946      2.transport – 1200 osob

31.10.1946    ukončen oficiálně veškerý transport Němců a Lanškroun se stal ryze českým městem

(odsunuto 12 046 Němců do sovětského, anglického a amerického pásma; zbylo ještě 500 Němců a 360 antifašistů, především sociálních demokratů)

Odsun sudetských Němců byl plánován již od roku 1943, přestože rozsah odsunu nebyl zcela znám. V rámci celé republiky byl zabezpečen odsun do různých pásem. Povoleno bylo mít sebou 500-1000 RM a věci o hmotnosti 30-50 kg podle druhu transportu a jídlo na cca tři dny. Nesměli se vyvážet peníze ve větším množství, cennosti, velké zásoby potravin. Nebyli odsouváni lidé ze smíšených manželství, antifašisté a lidé přechodně potřební na provoz závodů. Odsuny v roce 1946 se musely urychlit a zdokonalit, protože mnozí Němci se vraceli zpět přes hranice pro majetek, svůj majetek ničili, ukrývali nebo odnášeli ukryté cenné věci a přepravovali z pohraničí dobytek, movitosti atd. Toto existovalo taktéž za přispění samotných Čechů, protože přes hranice chodili pašeráci i šmelináři, kteří využívali svízelného zásobování Německa. Němci se zpět do Čech vraceli v roce 1946 z důvodu nezaměstnanosti, nedostatku bytů, emocionálních vazeb na domov a blízkým, kteří tu zůstali… V druhé půli roku 1946 zadrženo cca 8000 osob, které ilegálně překročily hranice. Pohraniční sbory hlásily 30- 100 případů denně. V průběhu roku 1946 zabaveno na hranicích 406 tun věcí, které byly ilegálně převáženy. Výdaje na odsun Němců činily cca 500 mil. Kč a odsunuto bylo asi 2.2 mil. Němců. Na konci roku 1946 zůstávalo v ČR ještě 200 000 Němců. Stěhování probíhalo až do roku 1948, kdy šlo především o slučování rodin a dobrovolné vysídlování.

 

Závěr:

Velký problém byl v působení tzv. lidových soudů, kdy byl dán průchod osobním soudům a tzv. revolučním partyzánským gardám, které soudily tvrdě a na místě, soudily nejenom jednotlivce, ale kolektivně samotný německý národ. Tyto skupiny se účastnily nejenom na soudech, ale i někdy na rabování majetku Němců. „Vyháněly“ v některých případech svévolně a bezohledně a nemělo to nic společného s transferem, který byl oficiálně a platně vymezen mezinárodními dohodami. Na mnohém se podílelo vzepětí protifašistických nálad mezi obyvatelstvem. Vláda se k tomuto stavěla v poválečné atmosféře poměrně laxně. Vyšel také zákon 115/1946, který promíjel zločiny páchané na deportovaných Němcích do 28.10.1945. Tímto se vlastně jaksi legalizovala a tolerovala působnost zločinných živlů, které daly prostor lidovým soudům, osobním mstám a svému obohacení. Lidé z těchto revolučních gard se stávali příslušníky SNB a je současně také otázkou, kolik lidí se ukrylo pod ochranou SNB, kolik jich také mohlo být konfidentů gestapa nebo válečných zločinců. Je ale jisté, že poválečná situace nebyla vůbec jednoduchá a opojení z vítězství a konce války si vybralo své oběti. V dobách tzv. divokých odsunů zemřelo na „bezprostřední vyhnání“ skoro 19 000 lidí. Údaje byly publikovány v Allgemeine Zeitung 4.4.1988. Zjevně násilnou smrtí zahynulo přes 5500 lidí.

Po nacistické nadvládě Německa zůstaly milióny mrtvých, umučených a zbídačených lidí. V letech okupace přišlo o život násilně 360 000 občanů Československa. Do koncentračních táborů bylo z Čech a Moravy odesláno 270 000 čs. občanů z nichž se jen 75 000 vrátilo. Na nucené práce do Německa bylo odvlečeno 640 000 mladých lidí a 5 000 se jich nevrátilo.

 

 

POUŽITÉ  ZDROJE:http://natura.eri.cz/natura/1998/9/9809-6.html

                                    http://www.mag-ul.cz/ostatni/dejiny/1945-95/ul-8-13.htm

                                    http://www.cibulka.net/nnoviny/nn1994/nn5294/obsah/20.htm

                                    http://pes.eunet.cz/hyena2002/clanky/2002/09/24987_0_0_0.html

                                    http://www.mesto-lanskroun.cz/index.php?clanek=846

                                    http://mujweb.atlas.cz/www/hubi/rodiste/historie.html#podrobna%20historie

                                    http://sweb.cz/rkf.brezova/historie.htm

                                    http://www.mesto-lanskroun.cz/index.php?clanek=758

                                    http://pes.internet.cz/veda/clanky/20983_33_0_0.html

                                    http://www.narozcesti.cz/almanach.htm  

                                    http://www.olesnice.net/historie/predvalkou.html

                                    http://pshzd.wz.cz/historie/lanskroun.html

                                    http://www.novekralicko.cz/1003/osidleni.php

                                    Lanškroun historický(Sborník prací žáků) 1997

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář