13. 12. 2009
Hraboš Leoš
Hraboš Leoš.
Vyléval jsem občasně vodu ze sudů pod okapy, když už byly plné. Tak
trochu škodolibě jsem přebytek vody konví naléval na stráň zahrady, kde přebývaly
myši. Dle poštu děr a stavu trávníku
bylo vidět, že se jim zde výtečně daří. Dvakrát po mém zásahu vždy spěchala jen
jediná myš rychle pryč z dosahu vody ukrýt se do míst sušších. Když jsem
to udělal jiného dne a už po třetí, tak zase pouze jediná myš utíkala z dosahu vody a bylo 
vidět, že toho má dost. Výraz „zmoklá myš“ je zcela na
místě. Bylo mi ji líto a tak jsem ji chytil do kbelíku a začal chovat doma. Byl
to spořádaný Hraboš polní. Rychle se zabydlel v roličce od toaletního
papíru, vodu se naučil okamžitě pít z lahvičky pro křečky a během několika
dnů si vzal nabízené slunečnicové semínko i z ruky. Sice bojácně, ale
vzal. Na rozdíl od bílých myší měl rychlé reflexy a mnohem větší bystrost. Dnes
ráno jsem ale zjistil, že trubička od WC papíru postrádá osadníka. Utekl. Velké
pátrání bylo zahájeno a pastičky v domě nastraženy. Nakonec žena večer
zakřičela „Leoš!!!“, tak jsme ho totiž nazvali. Byl schovaný pod počítačem a
následně se přemístil pod sedací soupravu. Děti dostaly plastové mísy na
překlopení Leoše, obsadily pozorovací stanoviště a během čtvrthodiny byl utečenec odloven. Pod sedačkou se aspoň zametlo, zjistilo se, že stará síťka na rybičky
má díru a že hrabošovi se mnohem více líbí v bytě, než v kleci. Syn
byl pověřen, aby Leošovi daroval svobodu. Vyklopil jej před barákem a měl
sledovat, že nezamíří už k našim dveřím. Ať žije svoboda!
vidět, že toho má dost. Výraz „zmoklá myš“ je zcela na
místě. Bylo mi ji líto a tak jsem ji chytil do kbelíku a začal chovat doma. Byl
to spořádaný Hraboš polní. Rychle se zabydlel v roličce od toaletního
papíru, vodu se naučil okamžitě pít z lahvičky pro křečky a během několika
dnů si vzal nabízené slunečnicové semínko i z ruky. Sice bojácně, ale
vzal. Na rozdíl od bílých myší měl rychlé reflexy a mnohem větší bystrost. Dnes
ráno jsem ale zjistil, že trubička od WC papíru postrádá osadníka. Utekl. Velké
pátrání bylo zahájeno a pastičky v domě nastraženy. Nakonec žena večer
zakřičela „Leoš!!!“, tak jsme ho totiž nazvali. Byl schovaný pod počítačem a
následně se přemístil pod sedací soupravu. Děti dostaly plastové mísy na
překlopení Leoše, obsadily pozorovací stanoviště a během čtvrthodiny byl utečenec odloven. Pod sedačkou se aspoň zametlo, zjistilo se, že stará síťka na rybičky
má díru a že hrabošovi se mnohem více líbí v bytě, než v kleci. Syn
byl pověřen, aby Leošovi daroval svobodu. Vyklopil jej před barákem a měl
sledovat, že nezamíří už k našim dveřím. Ať žije svoboda!
