Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. 3. 2010

Budižničema

 

Budižničema pracovní a morální

Jak použít slova, která nejsou hrubá a přitom vyjadřují podstatu věci? Jak popsat slova opisná pro stav, který si žádá trochu více než snese monitor nebo papír? V doslovných překladech amerických filmů jsou běžné výrazy, které popisují „pozadí“ a většinou to je „shit“ :-). Občas nás ono shit v různých variantách potkává v životě, pokud tedy zrovna nejsme slepí a nebo si nekreslíme obrazy iluzionistů a snílků.

ObrazekBudižničema pracovní. Jsou lidé co zapomněli pracovat, tedy ne že by nechtěli, ale prostě možná odvykli. Možná jim nebylo dáno, ale možná, že se naučili vše řešit řečmi, lelkováním, vyhýbáním se práci. Lenost a pohodlnost, to je to správné označení pro daný stav. Dnes jsem potkal jednu paní a vyprávěla mi o svém synovi, který jaksi zapomněl pracovat, ale nezapomněl se vyhýbat práci a to nejen doma. Půjčovat na všechny strany si uměl a spoléhal, že starší matka za něj zaplatí dluhy. Jak, o to už se nestaral. Dopisy ohledně dluhů ignoroval, stejně jako pokuty od policie, čímž dosáhl toho, že pokuta se z dvou tisíc vyšplhala na dvacet a adresáta stejně dohnala. Tak trochu toto téma popisuje „žižkovská hymna“ Ručičky nebojte se, vy makat nebudete.. v podání Jimiho Čerta http://www.youtube.com/watch?v=czD9NEheUMk&feature=related Není to zdaleka první případ s kterým jsem se setkal, kdy zdravý chlap v produktivním věku „odpadl“. Ovšem má to průvodní znaky a kořeny, kdy dotyčný se včas nevymanil z „jistot“ poskytovaných rodiči, z navyklých způsobů chování, přítomná byla i dlouhodobější frustrace, inklinování ke gemblerství, alkoholismu nebo obyčejnému poflakování a budižkničemování. A začíná to v maličkostech, které postupně časem dorůstají ve větší věci a stav se stává takřka nevratným.

Budižničema morální. Jsou lidé co mají hroší kůži v oblasti morálky. Někdo se rozvede jednou, někdo pětkrát. Co na to děti, co zkušenost, kterou to obnáší? Je to normou? A tak se lidé už snad ani neberou, aby se nerozváděli? Má přítele, už ne manžela. Má přítelkyni, už ne manželku. Závaznost není v oblibě? Velmi známý zpěvák z muzikálů prohlašuje, že svatba je jenom cár papíru. Ano, i jeho život tak vypadá, chvilku s tou a jindy s tamtou. Jako ten cár ve větru… Pohoršuje se někdo? Proč? Lidé se dnes stydí jinak. Stydí se když nejsou IN, stydí se, když nemají tu nebo onu věc a nikoli nad svým vnitřním postojem. Jsme bulvárně zmrzačeni, vychováni odleskem Blesků a pavlačových magazínů a pikantnostmi, které jsou pro náš život důležité asi tak, jako pro eskymáka ananas. Ano, život člověka není jen práce a relax, ale život navíc nabízí jiskru, která nás popohání přemýšlet proč žijeme… Možná je to trochu „profláknutá“ otázka nad kterou leckterý intelektuál mávne rukou, ale ono proč žijeme nás má vyburcovat a má se stát výzvou. PROČ? To slůvko v japonštině vypadá takto : なぜ  Vidím tam tři kříže a myslím, že svým způsobem to je část odpovědi. Docela mne to i pobavilo, když jsem to objevil :-) Být normální, znamená ctít jisté normy a vědět, proč je ctím a proč na ně spoléhám. Děkuji za každého normálního člověka.

M.